mně doceal vadí ta snaha maminek být vždy a za všech okolností perfektní, a sátát si za svým, to přece njde, je to blbost, copak jsme stroje?
klukům klidně od malinka řeknu, že mi není dobře, nemám náůadu, nemám čas... a že tí pádem jestli budou blbnout a neposlechnou, nedopadne to dobře, oni od malinka pochopili, že v takové situaci je lepší poslechnout, vlastní názor si nechat na jindy a moc se neprosazovat, jindy si to vanahradí

a funguje to, vlastní názor mají, když jsem v pohodě, nechám je, aby si rozmýšleli a rozhodovali, domlouvali se po svým mezi sebou - ale vždycky to prostě nejde

takže jestli Xantipa měla málo času, neměla náladu a "ustoupila", tak proč ne? přece nemůžeme ve všem, co děláme, být perfektní a považovat každý svůj počin za nej ve výchově

a přesto i toto považuju za výchovu a snad i za daleko lepší, prootže děti se učí napodobováním a stejně jako mně někdy není do blbnutí a nemám náladu, tak umí i oni říct, že jim není dobře, nemají náladu a sourozenci i my dospělí to musíme respektovat a brát ohledy, já halvně tím, že toho jednoho trochu bráním před těma dalšíma :))

ořád každý řeší, jak nejlíp vychovávat apak z toho vznikají nucený paskvily, který jsou nahraný a děti to poznají, co děláme, musí být přirozený a pak se dítě naučí správně chovat

když mrknu na teploměr a vidím na něm že je -15, řeknu, že se nabalím, jinak bych zmrzla - dítě tqk má všechny informace najednou, když mi dítě v takové situaci ale řekne, že chce jít v tričku, tak mu to nedovolím, protože je to nebezpečný, tady musí nastoupit autorita, pokud je +15, tak je mi to jedno, bude z toho maximálěn rýma, ať si jí užije, ale upoziorním na to, a stejně až od jistýho věku

naštěstí mám ale kluky a těm je jedno, co mají na sobě, takže když jim nachystám oblečení, jsou za to rádi, protže mají bez přemýšlení nachystanou hromádku a to si ráno oblečou :)) teda teď už si to večer chystají sami