Jaano, nepředvídané "něco" se může stát vždycky, to je pravda.
Ale je řešením nevstupovat preventivně do manželství, aby se člověk těm případným komplikacím vyhnul?
Já osobně to vnímám tak, že zakládám-li s někým rodinu, tak se vším všudy, jak se ostatně praví i v manželském slibu - v dobrém i zlém, ve zdraví i v nemoci - beru na sebe riziko, že všechno vždy nepůjde hladce (ono během padesáti let ani nemůže jít všechno hladce), ale vyjadřuji upřímnou vůli to s tímto svým vyvoleným partnerem překonávat.
Jasně, že každý nepotřebuje ten veřejný slib, aby to takhle vnímal a aby to i dodržel.
Ale zní mi divně, když někdo nechce vstoupit do manželství vyloženě proto, aby nebyl zavázán řešit závažné problémy, které svazek s otcem/matkou jeho dětí (se kterým/se kterou dobrovolně žije) přinese