Pampelo - moje dcera "žije" s přítelem, který je od své rodiny krmen tím, že svatba je závazek a že jednodušší pro život a pro něj je se neženit, že může kdykoli vzít pět švestek a jít o dům dál.
Tak tohle se mi nelíbí, dceři jsem to řekla, ale jen jako můj názor, ne to, co bych ráda, aby udělala, jen to, že s tímto přístupem by měla mít raději oči otevřený a vyjasnit si to s ním. Ale že bych dělala kázání jejímu příteli, nebo tak něco, to ne - na to nemám právo, je to život dcery a jeho, oni se musejí domluvit, oni ponesou následky.
Pokud by dcera otěhotněla a on ji opustil, určitě bych nezvládla jí sbalit saky paky a běž si do azyláku - musela bych podat pomocnou ruku, jsme rodina, ale rozhodně by to nebylo stylem - ty moje chudinko, on se na tebe vykašlal, no tak jo, kašli na něj, my se postaráme. To teda ne - pomůžu, pokud ona přijme svou zodpovědnost za své rozhodnutí a vypořádá se s tím - tedy hlavně co se týká finanční stránky. A ne že to bude jako to bylo u jeho maminky, kdy její bývalý manžel řekl, že bude platit pětistovku, protože víc nemá, ona pokrčila rameny, že se nebude handrkovat a tak rozdíl jí dopláceli její rodiče - aby žila tak nějak normálně. Tak tohle skutečně očekávat nemůže.