asi bych to řešila úplně blbě Nejdřív bych vyzpovídala dítě, co se mu nelíbí, v čem je problém, co ono považuje za nepříjemné osahavání. Jestli by výpověď byla závažná - došlo opravdu ke zneužití, ihned bych to řešila separací dítěte od manžela - třeba poslat k babičce, tetě, prostě jinam. Zajistila bych, aby dítě prohlédl lékař a taky psycholog. Potom bych se teda věnovala tomu, jak to vidí manžel.
Kdyby odpověď byla ve smyslu, že táta chodí do koupelny, je jí to nepříjemné apod., tak vzhledem k tomu, jaké máme doma vztahy, tak bych si promluvila o samotě s manželem a chtěla bych slyšet jeho verzi, sdělila bych mu, jak se dítě cít a co vidí jako problém. Já teda manželovi věřím a důvěřuju, ale každopádně bych byla velmi ostražitá a věnovala bych pozornost sebemenším signálům