Já bych nevolala, vím ze skautskejch táborů, že někteří rodiče trvali na tom, že chtěj děti osobně k telefonu, a veselý, spokojený děti jim pak do sluchátka brečely, jak hrozně moc se jim stejská a jak chtějí domů.

Čili to byl spíš takovej spouštěč. Jasně, že se jim stejská, ale odloučení je mimo jiné od toho, aby je to trochu zatížilo a aby to zvládly (a měly z toho dobrej pocit, že to zvládly). A těma telefonátama se to odhodlání to zvládat celkem naleptává.

Takže bych poslala pohled s nějakým nestýskacím textem. Ale volala bych babičce, ne dítěti.