Přidat odpověď
No právě, ono když dítě někde zrovna nebrečí, ještě to neznamená, že se mu nestýská. Pocity se zesílí, když maminka zavolá, tak se rozbrečí až teď.
To ale zároveň neznamená, že je nutný dítě hned od babičky brát, ono mu tam může být dobře. Takže - dobrý je ho nechat se projevit, vybrečet a když se mu uleví, samo dítě si řekne, co chce, může se stát, že se mu uleví a řekne, že chce u babičky zůstat, nebo mu pak máma může říct, že je jí to líto, ale nemůže pro něj přijet hned, když to opravdu nejde.
Je ale třeba dítě vnímat, naslouchat mu.
Zavrhovat a nevšímat si pocitů dítěte, nebrat je vážně, znamená zadělávat mu na bloky do budoucna.
Všechno, co dítě dělá nebo říká, má svůj důvod.
Předchozí