Já jdu na kyberšikanu z té strany, že se neanonymizuju. Nepíšu věci, které by byl vážný problém, aby se okolí dozvědělo, kdysi jsem to trochu přepískla, že jsem nevěděla, že by to mohlo mít pracovní přesah. Ale určitě mi nic nemůže ublížit pokud sew vytáhne před rodinou či přáteli či cizími lidmi a teď už ani před lidmi, s kterými pracuju. Mám to tak i s facebookem, prostě se nesnažím něco tajit, skrývat, jsem dost otevřený člověk a nebojím se zneužití osobních onformací, zas tak zajímavá nejsem. Lidi spíš zajímá to, co se před nimi skrývá, takže si dávám majzla akorát na kreditku.

Další věc je nic si z útoků nedělat, na tom pracuju. Jde jen o nastavení psychiky, já si celoživotně beru věci osobně a toto je dobrý trénink.