Já nevím, jestli je to zábavné, možná pro psychoanalytika, já nikdy nevím, co si s takovou záplavou emocí počít.


Tipnu si, že pokud pan Hnízdil a spousta dalších nepřestanou politiku přenášet do osobních rovin, budou toho psychoanalytika brzy potřebovat. Nazývat politika, kteréhokoliv, bez rozdílu politické přislušnosti a výše dané pozice, otcem kohokoliv a jako takového ho odvrhnout, je zřejmě prvním stupněm - minimálně jisté závislosti, co by si bez Zemana počali?
Je tu snad vhodnější politik, poté co životu, světu a demokracii ultranebezpečný Paroubek takřka zmizel v propadlišti politických dějin, aniž by cokoliv ohrozil, omezil a znárodnil?