Dobrý den,
mám 6 letou dceru s receptivní dysfázií,což znamená, že odmala špatně rozumí,řeč se zlepšila, mluví už celkem ve větách, sice šílené agramatismy, ale kdo by to řešil ) jsem ráda, že vůbec sama od sebe něco řekne, má velké problémy se záseky a změnami nálad, myslím si, že je i trošku rozmazlená, jenže bohužel je hodně přecitlivělá a jakékoli zvýšení hlasu nebo jen řeknu, že se zlobím, nastane pláč, který je opravdu úzkostný a velmi si to bere. Snažím se jí zvyšovat sebevědomí, protože ho nemá zrovna velké.
Záseky nastávají z ničeho nic, sedne si, sklopí hlavu a nemluví, klidně to vydrží i 20minut, než z ní citlivým způsobem (zkoušela jsem i bububu ale to nikdy nevyšlo) dostanu, co jí trápí. Místo aby řekla, co jí trápí, tak nemluví nebo pláče. A změny nálad má taky jako když luskne prstem. Odmala si myslíme, že to má spojitost s jídlem (hladinou cukru?), když se napije nebo nají, tak se jí nálady zlepší a najednou se usmívá a dovádí.
Nevím si s tím rady, nechci nic zanedbat,ale nechci dělat z komára velblouda, je to chytrá citlivá holčička, má odklad ŠD kvůli sociálnímu posílení, vědomostně by na 1.třídu už měla.
Nechci jí vídat tak často zaseknutou, dere mi to srdce, s bráškou, který má Aspergerův syndrom, se milují, hrají si a odmala bez sebe neudělají ani ránu, je to vyjímečné pouto mezi nimi, i když syn je opravdu po citové stránce "někde jince", tak sestřičku má zařazenou mezi kategorii, která musí být neustále pod dohledem
Třeba máte někdo zkušenosti se záseky a opravdu prudkými změnami nálad.
Děkuji Zuzka))