moje mladší dítě má záseky, teď jsou jí teprve tři, takže počítám (doufám), že z toho časem vyroste. Problém s řečí nemá, ale když na ni promluví někdo cizí (ještě nedávno do kategorie "cizí" spadala i babička) nebo třeba tatínek zvýší hlas či jí něco zakáže, tak se zasekne a nekomunikuje. Na to zabere jedině moje objetí (doufám, že to píšu gramaticky správně ). U toho většinou pojmenovávám její pocity, což sama ještě tak dobře neumí. Něco jako: ty jsi se chtěla koukat na Cipíska, dítě kýve hlavou, a tatínek ti to vypnul, opět kýve, ty jsi teď smutná, pořád kýve na souhlas atd.