mě v tomto napadá asi tolik, že se všechno musí pojmenovávat, řešit, a někdo je schopný se rozhodnout, že bude řešit výchovu podle RaR a tak do důsledků, bez odklonění, který považuje za osobní selhání

ano, vychovávám tak, aby děti věděly, co se má a co se nesmí a co se může, ví, kde mají hranice a pak nemusím řešit problémy (zatím nebyl žádný, ale ono to přijde, nedělám si iluze) - ale nevychovávám tak, že bych podle RaR nesměla dát dítěti na zadek, malý občas potřeboval a nejeví známky újmy a já taky ne, v opačným případě by újmu někdo měl, možná on, možná já a nebo oba, případně i další v okolí :)))

nechápu, proč se má vychovávat podle nějaké metody, není to lepší podle zdravýho rozumu a vlastního úsudku?