Ono to logiku má. Kdybych se zastavila a zamyslela, došlo by mi, že motorkou bych tam byla rychleji. Takže bych se převlíkla do něčeho slušnějšího na motorku
a stihla to do práce. Takhle jsem došla pozdějc. Jenže jsem tomu nedala tu vteřinu na zamyšlení, tudíž "nepočítala jsem s ním jako s partnerem", řešila jsem si to (zase) po svým bez ohledu na něj. Tohle fakt unavuje.