Já osobně to nezažila, ale musí být hrozný pro mámu dívat se na dítě, jak čeká na tátu a máma v podstatě už ví, že ona nepřijde, ale dítě pořád věří. Tam bych styku skutečně bránila a prostě řekla, že táta nechce, je pryč a už nikdy nepřijde.
Něco podobnýho /i když trochu jinýho/ bylo s našima dětma, když naši si je vzali na víkend, tam naplánovali, co a jak bude příští týden, jak si užijí, jenže cestou k nám domů se jim to rozleželo a pošeptali mi, že jim mám vysvětlit, že příští týden si je nevezmou a odjeli /ani neměli tolik slušnosti to dětem říct přímo/. Děti tomu nechtěly věřit, čekaly celý víkend a pak řekly, že asi já to nechtěla, protože jak jinak bych přece věděla, že na víkend si je nevezmou. Tak jsem prostě stykům zamezila - nikdo si nebude s jejich duší pohrávat jen proto, aby se chvíli ukázal jako ten hezký a hodný.