To mě se právě na VŠ líbilo nejvíc, tyhle výzvy. Kolikrát jsem si myslela, že TOHLE už fakt nedám, ale pak, když tomu člověk věnoval dost úsilí a čas, se najednou mlhy zvedly... Je pravda, že v některých částech fyziky se ke konci mlhy už úplně nezvedly, nějak jsem to dala, ale do hloubky to nešlo.
A myslím si, že právě tohle mi dalo ze studia nejvíc, to sebevědomí, že zvládnu i to, co se mi na začátku zdá nezvládnutelné. Dělám něco úplně jiného, než jsem vystudovala.
Jsem ráda, že jsem studovala něco, co bylo na hranici mých možností, třeba u dcery vidím, že si vybrala studium pro ni příliš lehké, je to škoda, myslím si, že ji to moc nebaví.
K zakladatelce - rozumím tomu dobře, že nemáte didaktiku matematiky? Tomu se mi nechce věřit.