" ti postižení imunitou i mimo meze. Budiž jim přáno. "

Imunita je šílené thema. V medicíně i v politice. Ta první se ji snaží poznat, ta druhá zneužít. V zatím poslední aféře u nás je přesto něco pozoruhodného :

- podmínka imunity byla vztažena na prostor, nikoli na čin. Tedy pod nějakou střechou lze konat cokoli (fakt je, že kdyby se tam vzájemně ubodali, nikdo by je nežaloval)

- vysvětlení způsobů stranické práce, nejspíše nejen ve sněmovně, jak bylo podáno řadou čelných politiků : uplatit, nebídnout úplatek (bez ohledu na formu) je normální součástí a normální způsobem. Zajímavé, že to média nekomentovala, kdežto mnohokráte citovala či sama vyjádřila. Soudobá praxe strická je tedy taková, že onen "deal" jak o něm mluvil Nečas, lze vést systémem něco za něco bez ohledu na t, co to něco znamená. Pitoreskní, byť nejspíše pravidvé, je sdělení Kalouska, že lepší životopis než bakalářův nikdy neměl. Inu, to věřím, to jistě záleží na tom, s kým se Kalousek stýká a čí životopisy shlédl, ale pro mne to ještě neznamená, že bakalář by měl své zkušenosti životní uplatňovat ve státním podniku.

Já bych řekl, že poslanecká imunita se má vztahovat na hlasování a vyjádření (to druhé bez ohledu na to, pod kterou střechou k němu dojde). Protože ten poslanec má být chráněn před útoky na své názory, ne tak před odpovědností třeba i trestní za jím páchané nepravosti.