Tak podle mého se návštěva tedy zdaleka nemusí hodit vždycky!
To si jako tchán myslí, že když budete mít zaplacenou dovolenou tak jí den před odletem zrušíte, jen proto, že zavolal tchán že chce přijet

Nám tohle udělala jednou tchýně. Bydlí asi 3 km od naší chalupy a jezdí sem na kole..... no a jednou jsme akorát odjížděli, potkali jsme jí za vesnicí .... já bych si jí ani nevšimla, takže by k nám dojela a doma nikdo - no možná by to bylo lepší. Přítel si jí všimnul, takže zastavil a oznámil jí, že jedeme na návštěvu k mým rodičům.... ona nejdřív ztropila scénu a pak vydíravě začala brečet, že se prostě rozhodla jet k nám na návštěvu.... nevím co čekala? asi že se vrátíme domů a svůj program zrušíme. Šlo také i o to, že jsme jeli k našim a nevěnovali jsme se jí. No neudělali jsme to, přítel jí pozval na následující den... uraženě odmítla. Ale "výchovné" to bylo, už se vždycky domlouvá. Někdy třeba zavolá co děláme odpoledne a klidně jí pozveme, ale někdy se to prostě nehodí.

Nejde o domluvu kdoví jak dopředu - někdy se dá zavolat - co děláte? nemůžeme za hodinku přijet?..... ale je prostě slušnost se domluvit, aby dotyčný měl možnost návštěvu slušně odmítnout.
Nedovolila bych si ani jet k našim pokud nejsme předem domluvení. Někdy ovšem předem znamená týden, minulou sobotu přítel neplánovaně odjel pomáhat kamarádovi, já jsem zůstala sama s dcerou, tak jsem volala mamce jestli můžeme na odpoledne přijet. Vzhledem k tomu, že oni také bývají na chalupě od naší vzdálené asi 50km, bez možnosti okamžitého nákupu, tak se ptám i jestli mám přivézt nějaké potraviny, případně něco cestou koupit.

Myslím si, že oboustranná slušnost je víc než žádoucí.