a jinak - ani přátelům, ani dětem - manžela jsem to nikdy neřekla.

To se prostě nedělá, zaobaleně naťukla... a když to nedošlo.... mně to připadá pochopitelný, že když je někdo zamilovanej, tak nevidí a neslyší a moc nestojí o kritiku, přesto, když se zeptali na názor, - jemně jsem sdělila, ale fakt způsobem opatrným.

Vcelku jsem byla překvapená, když mi bylo vyčteno, že jsme to měli říct naplno.... - tam jsem podotkla.. "
nevidělas to sama? - neviděla, naznačováno ti bylo? bylo.. jdi dospělá? jsi! bylo to hezký? bylo"...

kdybychom jí to řekli, naštvala by se na nás, dokud to nepojala sama,

ale s dětmi fakt vůbec, co případně s tím.