Zeman je technolog moci, a to opravdu zručný, koneckonců i to dlouhé čekání na novou příležitost na to podle mne nepřímo ukazuje; myslím tím, že raději než na pokus s příliš nejistým výsledkem vsadil na takový, kde se dokáže prosadit, a ten pak využít bezezbytku. Docela chápu, čím Zeman mnohým lidem imponuje, imponoval mnohým už v první polovině 90. let, prostě vahou své osobnosti připomínající trochu buldozer, když z původně malé politické strany vybudoval tu nejsilnější. A i tehdy imponoval lidem, kteří jasně vnímali jeho negativní vlastnosti, třeba výběr spolupracovníků řídící se primárně loajalitou k němu, ne kvalitou. Zeman skutečně z české politické kultury vyčnívá a zrovna oproti Nečasovi, který si hlídá emoce, nedovede řečnit na veřejnosti (prakticky vůbec, v uzavřeném kruhu je to trochu jiné), nedovede předestřít nějakou vizi... proti Němcové, která je - podle podřízených, férové a fajn šéfová, ale novou tváří ODS se stala spíš díky tomu, že to na ni tak nějak zbylo, než kvůli neotřelým myšlenkám - nebo proti Sobotkovi, kterého si osobně docela vážím za to, že je ochoten řešit konflikty pomalu a postupně, beze slov, která nelze vzít zpět (bohužel ochota k tomu často končívá, jakmile zazní slovo "pravicový"), tak proti nim je Zeman opravdu výrazná postava a lidi oceňují, že právě teď rozvířil vody, které jsou prostě zatuhlé a stojaté už moc dlouho. Podle mne bohužel Zeman v podstatě nemá vizi, kromě obecného, rámcového keynesiánství říznutého náklonností k těžkému průmyslu, "základu státu", přičemž shodou okolností přišel k moci pokaždé ve chvíli ekonomické krize, takže se zdá, že dokáže nabídnout ten správný recept (ale on podle všeho by ten recept nabízel bez ohledu na panující podmínky). Nezdá se mi, že by hodlal stát někam vést a dovést, je prostě zručný technolog moci, a takoví se podle případů, co znám, nevyhnou ani při sympatických vstupních pohnutkách nakonec tomu, aby ty pohnutky spojili jednoduše sami se sebou, sami sebe v čelné pozici vnímají jako tu vizi: a to se klidně může jednat o tak rozdílné osobnosti, dobu a země jako třeba Mugabe, Rugova nebo Jelcin. S nimi se na začátku spojila spousta lidí, kteří tu vizi měli, a v nich viděli možnost, jak ji uskutečnit. Bohužel, nezjistili včas, že už nejsou pro dotyčné potřební ve chvíli, kdy by měla být omezena těmi dotyčnými dosažená moc (nebo její další rozšiřování). Nechci sýčkovat, podle mne se Zemanem je to stejný případ. Jakmile bude vážit a na jedné straně bude vyčištění a rozproudění politického rybníka, a na druhé jeho osobní postavení, zvolí postavení. V drobných rozhodnutích to ukázal už opakovaně, když nepočítám jeho politické účinkování do odchodu na Vysočinu, tak rozhodně už od předvolební kampaně.