Tak u nás to bylo podobný - když přišel můj ještě ne tehdy muž se svými rodiči k nám domů požádat naše o mou ruku - tak byli jeho rodiče zvyklí, je to stará škola.
No a dostalo se jim pohoštění /bylo to avizováno dopředu, ne žádná přepadovka/ plus dostali kompletní seznam mých nectností a doporučení, ať si jejich syn najde někoho lepšího, protože něco takovýho jako já je hrozný a oni je přece varovali.
Můj muž byl mírně zděšen, protože o něm by jeho rodiče neřekli půl slova špatnýho a už vůbec ne cizím, on byl vždy nejlepší a tak jen řekl - pojď pryč. Později jsem se dozvěděla, že můj budoucí tchán byl taktéž zděšen a znechucen, ovšem z řečí našich a nemohl pochopit, jak se někdo takhle může vyjadřovat o svém dítěti, navíc když mu nepřímo nabízeli mou mladší sestru jako výkvět ctností. Už je to dlouho, ale mrzí mě to pořád. Ale mám to před očima a spíš bojuju s obavou, že pro mé děti nebude nikdo dost dobrý. Takže naprostý opak.