Mám to v podstatě podobně, po 30, po dítěti (a hlavně po mateřský). Občas se mi stane, že mě zaujme nějaký muž, většinou takový, který se do té doby bez problémů pohyboval nepovšimnut v mém okolí. Mám o něm intenzívní samovolné představy a živé sny, motýly v břiše atd. Za pár týdnů to přejde. Vtipný je, když je to někdo z práce, to si připadám jako puberťačka. Ale zas si říkám, že je to takový příjemný, skorozamilovaný pocit, je fajn to někdy zažít.

Po dobu trvání se držím od dotyčného na distanc, z preventivních důvodů s ním nepobývám nikde o samotě, nevedu hovory. Podle mě to dělá ta mrcha příroda, pudí nás rozmnožovat se v nestřeženém okamžiku a množit rozličnost genofondu