Přidat odpověď
Dost podnětný námět. Beru to z hlavy, namátkou:
Klaus: černé stranické fondy s podezřením na financování prostřednictvím privatizace (odstoupil, aféra zahrána do autu díky opoziční smlouvě) - nemluvím o nedodržení podmínek při získání docentského titulu...
Zeman: černé stranické fondy s podezřením na financování z tunelování privatizačního fondu, účelové obvinění (= odstavení) velitele protikorupční jednotky, který to hodlal vyšetřit,
ruského dluhu pochybné firmě podezřelé z napojení na organizovaný zločin, šéfporadce se stýkal s hlavním bossem podsvětí, poradce vydíral stranickou kolegyni-ministryni - (odstoupil z vedení strany - vše zamazáno díky opoziční smlouvě)
Gross: účelový sledovací policejní tým (Mlýn), v rozporu se zákonem podřízeném mimo policejní ředitelství výhradně jemu, podezření na nezákonné obohacení při sporné privatizaci, osobní styky s drobnějším podsvětím, nedodržení podmínek získání magisterského titulu (odstoupil – zamazáno díky tomu, že předtím osobně ochromil protikorupční policii a státní zastupitelství)
Paroubek: styky s podsvětím (Kočkové; odstoupil z vedení strany z jiných důvodů)
Topolánek: nejbližší poradce (Dalík) pravděpodobně účastník rozsáhlých podvodů při státních zakázkách (odstoupil z jiných důvodů)
Nečas: nejbližší spolupracovnice zneužívala vojenskou rozvědku k soukromému sledování (odstoupil – zamazáno díky imunitě)
Těžko to všechno navzájem srovnávat, ale na odstoupení to myslím bylo všechno (i každý jednotlivý bod, snad ten Paroubek by to mohl nějak napravit – ale ne když vezmeme v úvahu, jak kryl Bendu s jeho podivnými obchody atd.). Něco bude s Nečasovým proviněním zhruba srovnatelné, něco bude míň, něco víc – těžko srovnávat i tím, že ne u všeho je stejná přímá osobní vina, někde se zase nahromadilo víc. Nepočítám, prosím, např. prohřešky na poli hospodářské politiky (ruský dluh uvádím, protože před prodejem Falkon Capitalu opakovaně varovala BIS), ale porušení zákona, bezpečnostní rizika a zneuživání nebo narušování práce bezpečnostních a trestních orgánů. V tomto kontextu Nečasovo provinění, bez ohledu na míru přímé osobní viny, je závažné, zejména v souvislosti s vleklými problémy v civilní kontrole BIS, v propojování politiky, policie/zpravodajských služeb a podsvětí.
Ze sedmi premiérů samostatného Česka čtyři (!) bezprostředně nebo později v důsledku afér s nimi spojených odstoupili, „čistí“ vycházejí jen dva dočasní, krátkodobě úřadující úředničtí premiéři a Špidla, předčasně odstavený Grossem. Z takového výčtu docela mrazí, že?
Klaus byl poté předsedou sněmovny a dvojnásobným prezidentem, Zeman je prezidentem, Pecina, který dost možná hrál roli v Grossově zázračném obohacení při sporné privatizaci, dvojnásobným ministrem vnitra...
Nečas to teď dost možná slízává za ty ostatní, kteří se z odpovědnosti vyvlékli lépe a dříve než on, on byl tou možná poslední kapkou a v praxi dojel na to, že uvolnil ruce vyšetřovatelům. To ovšem nesnižuje význam jeho vlastní aféry, tím spíš, že se navzdory původní snaze postavit se aspoň trochu politicko-podnikatelské chobotnici, kterou pomáhala rozvíjet většina jeho předchůdců, nicméně se panujícímu prostředí postupně přizpůsobil. Kdo ví, co ta těsná, žárlivě střežená vazba na člověka mimo standardní administrativní hierarchii - opakování téhož úkazu u několika předchůdců (Klaus-Tříska, Zeman-Šlouf, Paroubek-Benda, Topolánek-Dalík) vlastně znamená a jestli znamená totéž, každopádně se vyskytuje podezřele často...
Předchozí