Dceři je 7,5 roku, už dva roky chodí do skautského oddílu, vedoucí je dobrá známá (dá se říci kamarádka), je to zkušená máma tří kluků, zdravotní sestra. V oddíle vypomáhá i má švagrová- teta dcerky. Teta děti nemá, je jí 35 let a dceru má velmi ráda, často ji bere na výlety, na koupaliště, kupuje jí dárečky...
Momentálně mají skauti tábor - klasický, stanový, na 14 dní, jsou tam 4.den. Včera večer mi volala vedoucí, že s dcerou je problém, odmítá se podřídit režimu v táboře, je pomalá (např. při oblékání, úklidu...) a hlavně odmlouvá a je drzá. Jako příklad mi uvedla, že obcházela stany ve 21:30 a hlásila večerku - dcera se s ní začala dohadovat, že nebude zhasínat, že si čte a chce si to dočíst, že doma si taky může večer číst...prý vyloženě drze odsekávala - znám svou holku, je to drzá opička, zkouší, co si kde může dovolit a kde jí to projde, tam z toho profituje. babičky kolem ní skáčou, teta taky. Doma je jakákoliv rebelie rázně uťata.
Vedoucí chtěla vědět, jak s ní má podobné situace řešit- jak je řešíme doma. Poradila jsem jednak zvýšit rázně hlas a nepřipustit debaty (Mlč! nechci nic slyšet...) a pak klidně fyzické tresty (ve smyslu- udělat deset dřepů - odmlouvá stále- tak dvacet dřepů...třicet... navyšovat, případně oběhnout tábor dokola...). V nejhorším případě pohrozit odjezdem z tábore.

Dnes volala před chvílí vedoucí znovu, že dcera začala konečně fungovat, když je odmlouvání hned zaseknuto, tak se vzpamatuje a poslechne.

Ovšem nastal problém s tetou, která má tendenci dceru neustále obhajovat, omlouvat, bere si ji k sobě, dokonce prý nadhodila něco ve smyslu "když tu na nás budou zlí, tak spolu pojedeme domů..." teta tam vaří v kuchyni. Vedoucí mi říkala, že má problém i s tím, že jí hodně podráží autoritu před ostatními vedoucími a dětmi (např. napomene dceru, že při nástupu dřepí a nestojí rovně - a teta se jí hned začne zastávat, že přece nemusí stát celou dobu, že minule jiné dítko taky dřepělo...) Vedoucí s tetou se kvůli tomu dost pohádaly, teta se urazila jako malé děcko, odmítá si to jít vyřešit do soukromí, neustále si svolává děti k sobě (ve smyslu pojďte ke mě na bonbón, oni jsou na vás zlí...). Situace se začíná vyhrocovat.

Já se švagrovou nemám moc dobrý vztah, spíše takový nijaký, nemám si s ní co říct, nikdy jsme k sobě netíhly.

Já stojím na straně vedoucí, dcera musí poslouchat a respektovat autoritu. Pokud se teta urazí a pojede domů, neexistuje, že dcera odjede s ní - odjezd dítěte z tábora ve podle mě pouze na rozhodnutí vedoucího nebo rodiče. Vedoucí se bojí, že zůstanou bez kuchyřky - chápu. Ovšem s takovým chováním tam nelze fungovat, což taky chápu. Ode mě očekávala, že bych mohla tetě trošku domluvit, aby se o dceru tak moc nestarala a nepodrývala autoritu vedoucích, což bude problém, já se ní do konfliktu pouštět nechci - bylo by z toho peklo v celé rodině, což mi za to nestojí.

Napadá vás, jak z téhle situace elegantně vybruslit a nikomu neuškodit?

Omlouvám se za román, ale dost mě to celé žere.