Diskuse s agresivním člověkem, který má pocit, že má předplacený nekomplikovaný život a posmívá se lidem s problémy (například tvůj výsměch holkám, kterých je na rodině dost a dost, z rodin, kde výpadek jednoho příjmu znamená velkou finanční krizi), je opravdu zbytečná.

Takže za mne: celý život vím, že můžu zůstat bez partnera. Ale pravděpodobnost toho, že bez něj zůstanu, se v různých etapách mění. Jistotu mít nelze, ale lze mít kvalitní vztah, který jeví všechny známky toho, že může trvat dlouhodobě, a partnera, který je zodpovědný a s nímž oboustranně počítáme nafurt. Tam je pro mne míra nejistoty přijatelná, měla jsem v této situaci dvě děti a neměnila bych.

V situaci, kdy už nyní vím, že vztah není v pořádku a že je vysoké riziko jeho rozpadu, bych si další dítě nepořídila. Dovedu pochopit, že si v takové situaci může někdo pořídit první, pokud je na tom věkově tak, že se bojí, že je to poslední šance.

Co nedovedu pochopit, je, že někdo založí diskusi na nějaké téma a je znechucen tím, že mu tam lidi píšou názory, které se mu nelíbí.