Jestli po miminku opravdu toužíš, tak neváhej.

Já si vždy říkala, že je dost času, měla jsem skvělého přítele, i on děti chtěl, ale domluvili jsme se, že až tak v mých 30. Když mi bylo 25 a něco, přítel tragicky zemřel.
A mě začaly zdr. problémy (s přítelovo smrtí to nesouviselo). Od dr. jsem se dozvěděla, že bych měla mít miminko do dvou let, později že bude šance otěhotnět velmi mizivá. Uf... po dětech jsem vždy velmi toužila a litovala, že jsme to s partnerem oddalovali.

Naštěstí jsem poznala nového přítele (nevím, co si o tom myslet, nový přítel se narodil úplně ve stejný den jako můj první přítel, má i stejné jméno a jeho příjmení začíná na stejné písmeno - náhoda?), světe div se - otěhotněla jsem hned při našem prvním milování - přítel byl a je úplně nadšený, máme krásnou holčičku.
Teď už jsme manželé a já mám po vážné operaci - jiné vlastní děti už opravdu nikdy mít nebudu.....

Rozhodnutí je ale samozřejmě na Tobě, každopádně přeji hodně štěstí!