No jéje! jak já se vždycky těším, až vypadnou!
Jezdí na různé akce od školkového věku, tábory si od první třídy (zpočátku na naše doporučení, pak už spíš na doporučení kamarádů) vybírají sami. S klukama (teď 16, 14)jsme se už tak před pěti lety domluvili, že jim ani nepíšem - oni jsou rádi, protože to znamená, že nemusejí psát ani oni nám, což je opruz... Dcera (11) ještě pohledy vyžaduje a to je zas opruz pro nás Mobily s sebou obvykle nemají, a i když je mají, tak se neobtěžují poslat ani sms, natož volat. Dcera si na příští rok našla třítýdenní tábor, kam chce jet s kamarádkami, tak jsem jí to nadšeně schválila - takhle po týdnech je to neustálé vybalování/praní/balení, takže se už v srpnu pro změnu těším, až holomkům zase začne škola
Jinak já jezdila jako malá na čtrnáctidenní tábor a hrozně jsem záviděla těm dětem, co měly tři týdny