Jsem rád, že nejsem jediný...
Dnes v noci se mi zdál zvláštní sen.Byl v něm můj nedávno zesnulý bratr..Ve snu byl krásný, zdravý, usměvavý, spokojený s plány do budoucna, ne takový jaký byl před smrtí nemocný , obézní.Nejdříve jsme v tomto snu mluvili o všem a bylo nám spolu fajn, jako za jeho života.Pak jsem si uvědomil, že je vlastně mrtvý a jak jsem mu to sdělil, jako kdyby to věděl a jen se usmíval.Věděl jsem , že se za chvíli probudím a rychle jsem ho popadl a objal a řval mu do ucha , že jej tak moc miluju a omlouval jsem se mu, že jsem pro něj víc neudělal před odchodem a že se uvidíme brzy, ať na mne tam , kde je , počká a loučili jsem se a tiskli se k sobě a já cítil neskutečné teplo a úlevu a on se pořád jen usmíval se slovy , že se jednoho dne shledáme.Pak jsem se probudil a bylo mi neuvěřitelně dobře a cítil jsem úlevu.Teď už vím, že nás zemřelí ve snech dokážou navštívit a dokážeme se s nimi spojit.A věř v to, a bude se ti líp žít, že se se svými rodiči shledáš, tak jako já se Zbyňkem