Taky bych nevysvětlovala tak urputně mnoha způsoby a rozhodně bych to za sebe nenechala vyřešit další osobu.
Řekla bych, že na židli, na které už někdo sedí, si sednout nemůže (židle jsou dělané na jednu osobu). Případně bych zopakovala "ta židle je obsazená". Se šestiletým dítětem už bych víc nediskutovala a ze židle ho sundala. Neposazovala bych na jinou židli, to už by mělo dokázat samo.

Občas není na škodu přímé a rychlé řešení bez sáhodlouhého vysvětlování. Zvlášť v tomhle případě, kdy dítě stoprocentně ví, že dva lidi na jedné židli sedět nemůžou a je si vědomo, že dělá něco špatného.

A jak už psala Žžena, je fyzické řešení a fyzické řešení.