přikláněla bych se k tomu zeptat se, ale tak, aby tam byl prostor i pro to, že je švagrová "nevinná".

Líbilo se mi, co tu někdo navrhoval - neobvinit ji, ale rovnou jí nabídnout tu tisícovku (a pominout, že mi v telefonu říkala něco jiného) s tím "je to takhle správně? zapomněla jsem, kolik ti mám dát, ale šla jsem okolo toho krámu a tak jsem se na to koukla a stálo to 2000,- , vybrala jsi to moc pěkně, a představ si, že ten prodavač si tě dokonce pamatoval).

Pokud je "nevinná", tak ji to neurazí (případně řekne: hele, ale já jsem k tomu koupila ještě XX, takže celková cena je 2400), pokud si opravdu připočetla 400 navíc, tak bude na ní, jak z toho vybruslí .

Nenechávala bych to být už jen kvůli tomu, že na jedné straně by mě oprávněně štvalo, pokud by ze mě dělala vola, ale na druhé straně, pokud bych ji podezírala neprávem, tak by to mohlo zbytečně pošpatnit vztahy.

Teorie, že za pošpatnění vztahů nemůže ten, kdo případně okrádá a podvádí, ale ten, kdo ho na to upozorní, je teda pěkně pitomá.