Mily Petre,

nejsem sice odbornik, ale vzhledem k tomu, ze muj manzel je cizinec a jeste ke vsemu bilingvni, tak jsem toho o teto problematice precetla dost. Vsichni odbornici se shoduji v tom, ze jeden rodic=jeden jazyk. Pokud ovsem trvate na tom, aby se vase mimi naucilo i AJ, doporucila bych vam, abyste si s manzelkou rozedlili ulohy - jeden na dite bude mluvit anglicky, druhy cesky. Ja sama si nedokazu predstavit na dite mluvit jinym jazykem, nez materskym. Duvod? Emocionalni a prakticky. Ten prakticky spociva v tom, co ty pises - ze se bojis, aby dite nepochytilo spatny prizvuk a pripadne chyby v gramatice. Dva ruzne jazyky od toho sameho rodice dite matou. Mluvim ovsem o tom, jak mluvite s ditetem. Jak mluvite spolu s manzelkou, to uz je jina vec. Je mnoho rodin, kde rodice na dite mluvi kazdy svym jazykem a spolu mluvi jinak; nekteri jeste k tomu treba ziji v zemi, kde se mluvi uplne jinak;o) U nas je to nasledovne: ja mluvim na malou jen cesky, manzel jen baskicky (severni Spanelsko; jeho druha materstina je spanelstina). Spolu se bavime anglicky. Zatim je to docela jednoduche, protoze dcera (17 mesicu) si z obou jazyku vybira to, co je pro ni snaze vyslovitelne. Pochytava i nektere anglicke vyrazy, bohuzel s akcentem (manzel ma americky, protoze tam vyrustal, ja holandsky, protoze jsem tam pracovala), ale AJ nikdy nebude jeji matersky jazyk, tak si s tim moc hlavu nelameme. Horsi bude, az ji budeme muset ucit ceskou a baskickou gramatiku (obtiznosti je to srovnatelne);o)))
Ve vasem pripade bych tedy doporucovala bud tedy rozdelit se s manzelkou o to, kdo bude na mimi mluvit jakou reci; nebo pokud mate obavy z toho akcentu a gramatiky, tak bych to nechala na pozdeji. Existuji dnes uz i skolky, kde maji AJ lektory.

Lucie