Lei, já se ptala na tu mrkev, protože jsi se o ní nezmiňovala, tak jsem myslela, že třeba máš nějaký důvod, proč ji nedáváš, chtěla jsem se poučit Jinak super, že se tatínek takhle hezky postará, uvidíme, jestli to časem zvládne i ten náš. Můj jediný čas pro sebe je když uložím malou - usíná tak o půl osmé a jdu si obden na půl hodiny zaběhat, tak to si náramně užívám toho klidu a samoty....Přiběhnu, osprchuju se a přeberu si vykoupaného Paťu a jdeme si číst pohádky na dobrou noc. P. chodí spát tak kolem půl desáté, usíná tak půl hodiny, takže až usne, už moc času pro sebe nemám..... No, snad to časem vypilujeme.
Klári, super, že máš vyšetření za sebou, jak to dopadlo, přišlo se na něco? A víš vůbec, co čekáte, nebo si chcete nechat překvápko? Já jsem byla nakonec moc ráda, že jsme si tentokrát pohlaví říct nenechali, oba jsme si byli dost jistí, že se narodí Ondrášek, takže to nakonec bylo opravdu překvapení (moc hezké, samozřejmě, ale nééé že bychom z druhého kluka měli menší radost, to ne). Vlastně celé tohle těhotenství a porod byl pro mě mnohem klidnější a pohodovější než poprvé, šestinedělí jako by vůbec nebylo i to sžívání s miminkem bylo nějak přirozenější...Fakt nevím, jestli má ten porod takový význam, asi ano, vlastně z toho čerpám sílu doteď, byl to úžasný zážitek Když vidím těhotnou, tak úplně závidím, že ji tohle všechno čeká. A zcela vážně uvažuju o tom, že dvě děti prostě nejsou dost, tak nějak se nemůžu smířit s myšlenkou, že už bychom žádné další dítě neměli. Naštěstí i muž to vnímá obdobně, tak uvidíme....Zatím jsme ve fázi, že rozum říká, že dvě děti jsou pro nás tak akorát, ale srdce touží po třetím. Tak uvidíme jak se to nakonec vyvrbí.....