No, mého muže přesvědčilo to, že mu asi čtyři lidi nezávisle na sobě řekli, že vypadá špatně, bledě a že dost zhubnul a že by měl jít k doktorovi. Asi měsíc, než se tam odhodlal, si myslel, že má zcela jistě rakovinu plic. Já to nijak nekomentovala, tak nějak jsem ho schválně nechávala plácat v těch jeho splínech, aby si to pořádně uvědomil. Pak šel na vyšetření, samozřejmě zdravý jak řípa, spirometrie jak by nikdy nekouřil.
Přesvědčil ho jedině jeho vlastní strach, jinak by nikdy nepřestal.