Já bych čas odchodu do postele posouvala až tehdy, kdy by si dítě pravidelně třeba hodinu v posteli ještě hrálo a nebyla na něm ani stopa únavy. Pokud vyžaduje k usnutí přítomnost dospělého, tak je zakopaný pes někde jinde, ne, že dítě není unavené. A kdy je dítě unavené, musí poznat rodič, dětí, které jdou spát úplně bez protestů, je asi pomálu
(U nás známka nemoci...) Spánek prostě pro většinu dětí důležitý je (Luc, tvůj syn je asi ta výjimka, co potvrzuje pravidlo), i ten odpolední se u dětí snažím zachovat co to jde - jasně, obejdou se bez něj, po nějaké době už jim to možná ani nepřijde, do večera v pohodě vydrží, ale asi je to podobné, jako když já jdu spát později, než bych měla - taky jsem celý den vzhůru a normálně funguju, ale stejně na sobě to nevyspání cítím...