hm, no jo, ALE...
za A - pán pracuje, žena je se stará o dítě do 7 let... pokud tedy potom tu péči nezvládá, je toho na ní hodně, atd - ať si to teda zkusí zorganozivat trochu jinak.. chápu toho pána, že pokud je prostě v práci, kde není lehké se uvolnit, atd, přijde unavený domů po celém dni, má chuť se jen rozvalit na gauč a nic nedělat...
já chápu i tu paní, že po celém dni s nestandardním dítětem je unavená a ráda by si sedla na gauč a nic nedělala...
no, ale nějak nevidím pochopení u nich jeden pro druhého... oba mají jistou práci, žena se stará o dítě a domácnost, muž vydělává (asi nemalý) peníze...
oba jsou unavení, chtějí od toho druhého pochopení, které se jim nedostává...

za mě v tom nevidím nic extra odlišného od "normálu"... je to, asi i bohužel, takto ve více rodinách... i u nás je jistá míra nepochopení toho druhéhol jak může být tolik unavený, atd...

jestli mohu poradit, ať si sepíší, kolik toho skutečně kdo dělá, jak často, atd... my si to taky napsali, manžel sklapnul, že toho vlastně dělám fakt dost, já jsem taky sklapla, že toho taky dělá dost... prostě co je psáno, je dáno a kouká se na to sice blbě, ale pravdivě... jo a důležité - tyhle věci řešit v klidu a bez emocí....

takže odpověď na původní dotaz - ono lidi se až tak moc nemění, jen vlivem životních událostí se některé věci stanou více či méně důležitými.. a tady je ten problém...