Přidat odpověď
souhlasím s mirkou a niky,
my máme děti tři. z toho nejstarší má pravděpodobně AS, čřekáme na odborné vyšetření, prsotřední má ADHD a hraniční AS, nejmladší buď neslyší na jedno ucho prakticky vůbec (čekáme na vyšetření příští týden) nebo má "jen" opožděný vývoj řeči, ve třech letech prakticky nemluví, přesto, že až do konce června jsem chodila od 15 měsíců prostřední denně do práce, tak skoro všechno doma bylo na mě.. včetně doktorů, logopedií, léků, nákupů.. vaření, uklízení, praní, venčení dětí..., kroužky
jen občas, když jsme potřebovali odborné vyšetření mimo město, jel manžel s námi, ale proto, že chtěl, ne proto, že bych ho nutila a ještě k zubařce, protože to s dvěma malýma byl očistec, když ale manžel nemohl, dala sem to s nima i sama a dokonce trhání zubu u prostřední dcerky, která má afektivní strach z doktorů..
taky si občas stěžuju, že jsem unavená a vyčerpaná, ale mám tři nestandardní děti.. s jedním, ač trošku nestandardním a už ne úplně malým, předokládám, žemu je tak 5? 6? mi to přijde brnkačka.. jedno dítě = žádné dítě,
přes všechny problémy nejmladší v září nastupuje do školky, prostřední má odklad a nejstarší jde na gympl, já budu nastupovat stejný den do práce a manžel bude muset fungovat normálně.. se vším všudy.. ten kdo děti vyzvedne prostě bude dělat doma co je potřeba a oběhne kroužky.. doktorky.. atd... hlídání máme jen výjimečné a až po domluvě, moje maminka je v důchodu, ale nebydlí v místě, musí přijet
Předchozí