Zažila jsem podobnou změnu (ale horší). Dohoda, že budu doma do 4 let druhého dítěte se prolnula s postupnými komentáři, že každá schopná ženská je z domova schopná podnikat a rodinu uživit, na konci rodičovské přemlouvání, abych doma zůstala a dál poskytovala catering jako ženy kolegů (do té doby jsem poslouchala spíše řeči o úspěšných manažerkách, co vydělávají neskutečné peníze). Vzhledem k tomu, že u nás byly časté řeči o sebevraždě, rozvodu, odstěhování mě a dětí do druhého dne v různých kombinacích, tak jsem si našla práci „od – do“. Můj příjem mi zajišťuje to, že kdybych zůstala ze dne na den sama, tak se můžeme nastěhovat do levného podnájmu a uživím sebe i děti (tedy musela bych ořezat všechny kroužky, dovolené atd.).
I když občas slyším, že by bylo lepší, abych zůstala doma, než zanedbávala rodinu a vydělávala ty moje sranda peníze, tak se sveřepě práce držím.
Myslím, že by to byla cesta i tvé kamarádky, najít si práci s pracovní dobou od- do, je to těžší, trvá to déle a možná budou mít na ní v práci řeči, že odchází úderem konce pracovní doby, ale zajistí jí to nezávislost a možná opětovnou úctu manžela, třeba ho pak i trkne, že by měl začít pomáhat s učením dítěte. (Můj doma po narození dětí nedělal nic, ale po roce mého chození do práce začal SÁM i pomáhat)