Mirko, ty vůbec nevíš, o čem je řeč, ale hned bys diagnostikovala kamarádku na psychiatra.
Víš co je třeba dysfázie? Že ti dítě nemluví ve třech, čtyřech letech skoro vůbec, jen nějaké dvouslabičné paskvily. V pěti až sedmi mluví třeba stylem jako černoch, co přijel z Afriky. Absolutní neschopnost správné gramatiky, o vyjadřovacích schopnostech, vyprávění pohádek, básniček by jeden zaplakal. To, co jiné recitují na besídkách ve školce, dává dysfatik ve stručném pojetí v dobrém případě tak v předškolním věku.
To vše po intenzívním nácviku.
Než budeš radit, začti se tady někdy do diskuse na rodině děti s poruchou komunikace, na jak dlouhou trať je to běh - některé děti se srovnají na normální úroveň vrstevníků až kolem desátého roku věku.
To vůbec není o logopedii na sykavky nebo na ř, to je prostě dlouhou dobu totální neschopnost dysfatika dorozumět se s okolím, z toho pak plynou různé afekty, protože není schopen vyjádřit, co cítí, říct si o něco.
S tím souvisí zřejmě i ta averze mnohých vůči předškolním zařízením, takže si zvykají velice postupně a ztuha.
A zdůrazňuju, hodně jich má těžký nástup do školy, protože ani tam nejdou naprosto ok, u hodně z nich se projeví různé dys poruchy a je s nimi třeba pracovat i nadále.
To pro ty radily, že s takovým dítětem je práce jako v dole a to cca až skoro do deseti let věku.
Takže ta představa, jak asi vypadá psaní úkolů, kde jinde dítě má radostně za čtvrt hodiny do školy připraveno, dysfatik a rodič zase maká, maká a maká.
Časem se sklidí ovoce.
Co mi tak kamarádka říkala, tak tihle rodiče by podle mě potřebovali nějakou podpůrnou skupinu, jako mají třeba autisti, protože je to taková porucha, která není moc známá, ještě musí snášet rejpání okolí: on nemluví? to vy na něj nemluvíte? to vy ho asi zanedbáváte? že mu nečtete? a tímhle vším ta matka prochází hodně dlouhou dobu, musí si zachovat nervy a musí to dítě dokopat na stejný stav, jako jsou standartní děti
fakt pak k tomu ještě takový dobrák manžel, co použije diagnózu dítěte jako bič na manželku, aby měl navrch a ještě víceméně popírá, jaký byl skutečný stav dítěte a nechce vidět, že ještě nějakou dobu ty problémy potrvají