Jo, to je stejný jako u nás - o něj se od malička strašně báli, protože v asi 2 měsících se dusil mlíkem a byl pak se zápalem plic v nemocnici - od té doby ho sledovali ostřížím zrakem (jeho mamka a babička) a nespustili z očí ještě na VŠ - on se hned po VŠ natruc oženil (no a pak se rozvedl) a odstěhoval pryč, aby tomu unikl...
Jenže ho to stejně dohnalo v tom stihomamu
A s tím nožem - to je nemlich to samý, jako u nás - synek krájel brambory ostrým nožem už tak ve 3 letech - když to viděl mm, málem ho kleplo.
Jenže on byl na mrtvici už jen, když se synek rozběhl, začal skákat, řádit - to bylo hned křiku, že ať okamžitě přestane, že si něco udělá..
Jeho hlášky stylem - nevis hlavou dolů, praskne ti céva v mozku, nedělej kotrmelec, zlomíš si vaz atp. už téměř nevnímám, to bych se z toho musela zbláznit....
Nejlepší ale bylo, že jsem ho neměla kojit vleže, aby se neudusil mlíkem, jako on... to jsem mu pěkně jízlivě řekla, že to dítě má taky půlku mých genů, takže ať je naprosto v klidu - že moje dítě není tak blbý...