Přidat odpověď
Po pročtení diskuze si taky myslím, že je to jen jednostranný pohled kamarádky, ovlivněný hádkou, depkou, nízkým sebevědomím. Teda, jestli je jí každý den vyčítáno, jak je hrozná a jak nemá právo o ničem rozhodovat, tak se omlouvám, ale podle popisu tak on reaguje jen na její výčitky. Myslím, že by jim prospělo naučit se lepší komunikaci, jen asi v jejich situaci bude odborník nad jejich možnosti?
Ona by měla pochopit, jak ho správně žádat o pomoc bez výčitek a on by si měl uvědomit, jak jeho reakce může být zraňující. Ona se mohla něco přiučit u něj doma - třeba mají hrubší styl komunikace a až tak hrozně to nemyslí? On určitě nepohrdá ženou, která je na RD i 7 let, když to původně navrhoval, ne? jeho reakce jsou evidentně zkrat nebo si je ani neuvědomuje - ta dysfázie bývá dědičná, třeba on má také nějakou poruchu v tomto směru - na to ukazuje jeho nezvládání "hádavé manželky", neochota k dlouhodobé systematické práci, přesto že vynést koš a jiné rychlovky mu nevadí a reakce, které si odporují s jeho názory? Možná se cítí nedoceněný, když je celý den v práci a je mu vyčítáno, že nejde nikam s dítětem...srovnávání s ostatními tatínky nikam nevede, věř, že je jich dost a dost, co s dětmi nesportují, škola je zajímá jen do té míry, aby děti měly dorý prospěch - každý je nadaný na něco víc, na něco míň.
Oba jsou asi překvapení, důležitý je překonat to se zachováním vzájemné úcty a zbytečně se vzájemně nenapadat. Vidím jako stěžejní, aby si to vyjasnili - nejlépe s mediátorem - třeba budou příjemně překvapení. Když mají dysfatika tak určitě tam existuje v PPP i nějaká pomoc pro rodiče, dělají se rodinné terapie.
Hledání argumentů, proč ona by měla zůstat doma o to déle nikam nevede - evidentně to není járdo problému.
Předchozí