Mirko, evidentně jsi nepochopila, že jednak je tady hlavní problém ta dysfázie /o které asi nic nevíš/, některé děti s dysfázií musí do speciálky, jiné mají asistenta, jiné individuální plán a do nástupu do první třídy se prakticky neví, která varianta bude, případně jestli to nebude nakonec z toho dyslexie nebo kombinace jiných poruch.
Plavání bez rukávků je jen jeden skoro ještě nepodstatný motiv.


Já nezlehčuju tvé problémy, ale když jsem měla možnost sledovat kamarádky syna odmala, tak upřímně - skutečně tohle bych mít doma nechtěla. Není to porucha, kde by byl nárok na jakýkoliv příspěvek, na malých městech nejsou ani speciální školky, hodně klasických školek vůbec takové dítě nechce, je to horký brambor. Kamarádka zběhala i různé odborníky, protože měla pochybnosti, jeslti to není autismus /když dítě vydává ve třech letech jen různé pazvuky, vzteká se/, ale byl problém, aby to vůbec někdo spolehlivě diagnostikoval.

Za sebe - obdivuju kamarádku, kdysi jsem netušila, že nějaká dysfázie je, dneska z jejich případu vidím, že je to pole neorané, o téhle poruše se vůbec nemluví, přitom to dítě působí s prominutím dlouho jako ichtylek, nedomluví se, z toho plynou problémy ve styku s okolím, v začlenění...normální dítě se domluví ve dvou, třech letech, spousta jich mluví plynně, tyhle děti se v dobrém případě domluví v pěti, šesti a i při nástupu do školy jsou ve vyjadřování hodně pozadu, s tím souvisí spousta věcí, které jim nejdou naučit, protože prostě je to navázané na slovní vyjadřování

Kdo neviděl, nepochopí