Meli,
stavba kamen je rozhodně inspirativní záležitost.
První co mi přišlo na mysl, byla Hutkova píseň Kamna.

Co vám to v koutě tak hloupě trčí,
zmazané strašidlo se vám tam krčí.
Jenom neříkejte, že tohle kamna jsou.
že když se setmí, že po bytě nelezou.

Dítě může počítat kolik kachlí má jedna řada, kolik dvě řady..
Může si nakreslit svá vlastní kamna, z barevných papírů vystřihnout ,,kachle,, a nalepovat.
Naučí se, co je obdélník a čtverec, že mohou být kamna ve tvaru krychle, kvádru...

Udělala bych klidně menší projekt TOPENÍ .
Vysvětlila bych rozdíl mezi kamny, krbem, kotlem...
K nákresům bychom správně zařazovali, čím se v jednotlivých topeništích topí, které dřevo hoří pomalu, které je dobré na třísky. Co je to PEPO (můj syn nevěděl, neboť doma nepoužíváme).
Jak vlastně přišli lidi na to, že uhlí hoří.
Zmínila bych i pár obyvatel naší vsi, kteří pálí vše, co jim přijde pod ruku a důsledky jejich počínání.
Pověděli bychom si něco o starých řemeslech- kamnář, pecař ( starý pecař není doma a mladý to neumí).
Asi bychom skončili až u kominického řemesla.
Inspirativní by mohla být i návštěva nějakého historického objektu, kde mají stará kamna.

Jako dítěti se mi líbilo, že služebnictvo přikládalo i čistilo kamna z chodeb a v místnostech tím pádem bylo čisto.
Zamlouval by se mi krb v koupelně. Sedět ve vaně a koukat na oheň. No, třeba v příštím životě.