Tak já vím, že net není anonymní, já tu o sobě píšu kde co a asi kdo sem dýl chodí, tak mne klidně může "najít" v reálníém životě. Ale mně to nevadí... Žiju tak, že nemám důvod se schovávat. Jsem kdo jsem, mám dvě dcery, muže a psa, mám sourozence, rodiče, nesnáším se s tchýní, smutním už 13 let po smrti synovce. Za ty roky, co sem chodím (20? nevím, možná více) jsem tu řešila výchovné potíže s dcerama, nezaměstnanost manžela, moje ochrnutí a boj o to, abych se znovu postavila na nohy. Mladší dcera tu občas hledá pomoc s matikou a já s nervy na pochodu. No a co? Píšu něco, co by se tu někoho mohlo dotknout?
Snažím se tu poradit když mohu, pobavit se, když mám čas, pozeptat se, když si s něčím nevím rady.
MMCH dcera, které se oprace týkala ví, že jsem to tu psala a nevadí jí to. A pokud by ji někdo - přes informace o mně - dohledal - co má být? Nic špatného jsem o ní nanapsala a pokud si někdo přečte, že měla zdravotní potíže a už je skoro OK - co je na tom?