Je třeba rozlišit na jedné straně lečo jako klasický maďarský pokrm a na druhé straně lečo jako zlidovělý název pro konzervované zeleninové polotovary z podušené zeleniny bez kyselého nálevu.
Ze zadání jsem jasně pochopila, že je míněna druhá varianta (obecně zeleninová konzerva) a není řeč o klasickém maďarském leču, kam by hořčice opravdu nepatřila.

Pokud je řeč o leču jako konzervovaném zeleninovém polotovaru, pak přítomnost hořčice nic podivného není. Hořčice se do zeleninových konzerv přidává zcela běžně, obvykle spíš ve formě celého hořčičného semínka (to je obvyklé např . u okurek, kapií, hub na kyselo...), popř. v podobě hořčičného prášku.
Vmíchávání hotové hořčice je sice trochu zvláštní, ale vpodstatě o nic nejde, je to (v případě české hořčice) směs hořčičného prášku s octem. Tj. zcela běžná přísada. Poněkud zbytečnou shledávám tu kyselinu benzoovou, která je součástí hotové hořčice. (je součástí třeba i přípravků typu Deko, používá se právě kvůli riziku botulismu, pokud jde o nedostatečně sterilované zeleninové konzervy). Ale když čtu ty tendence lečo nezavařit, tak je asi lepší, pokud tam nějaká benzoová je, je to alespoň o chlup bezpečnější.

Sama bych sice takto domácí zeleninovou konzervu nepřipravovala (benzoovou nepoužívám a riziko botulismu řeším dostatečnou sterilací), ale poznámky od zvrácenosti na adresu těch, kdo hořčici do zeleninových konzerv přidají, se k tomu opravdu nehodí.

"vařící naplnit a otočit dnem vzhůru" je nesmyslně riziková hloupost, daleko větší, než je přidání hořčice s kyselinou benzoovou.