a ještě zašla bych do školy.. naprosto tě chápu, že chceš, aby synka někdo táhl.. u nás první rok.. kdy jí bylo 4,5 a bylo mezi 6 a 7 ji moc netáhl, spíš ji to demotivovalo ale taky to bylo učitelkama.. až jsme si to vyřešily s pí učitelkama.. tím myslím, že jsem jim vysvětlila jakou DG dcerka má (protože v té době jsme na ni ještě PNP nebrali a já nechtěla ji zaškatulkovat jako zlobivé děcko), tak se to o dost zlepšilo,
učitelky co měla teď tak ty byly úžasné, aniž by cokoliv věděly - řešili jsme s nimi zase až v průběhu, tak to s malou zvládaly krásně a hrozně moc ji posunuly dál, hlavně po sociální stránce, ona vůbec nezdravila, nekoukala do očí ani na vyžádání.. stranila se dětí.. navíc má velkou poruchu soustředění a to se nedá lámat přes koleno..

na konci června zdravila bez vyzvání, oční kontakt sice nevyhledává nadále, ale je ochotná s chopná se na vyžádání do očí alespoň na chvíli podívat..
teď po dvou měsících doma.. už je to zase znát, zdraví víceméně jen na vyžádání.. ale doufám, že ten rok odkladu jí něco dá a posune ji sociálně dál.. tak abysme zvládli normální školu - u nás žádné speciálky nejsou, jen zvláš´Tní a tam ji fakt dávat nechceme, dle testů u psycholožky je nadprůměrně inteligentí, takže by to byla škoda, asistenta zatím nemá, čekáme pak až na první třídu, jak to budem nebo nebudem zvládat