Nečetla jsem všechny reakce.
Jen ti chci napsat, že někdy - netvrdím, že ve tvém případě to tak je - někdy stačí si opravdu pořádně odpočinout...prostě starat se chvíli jen o to naprosto naprosto nejnutnější... a hlavně o sebe.
Nejlíp třeba na chvíli odjet od všeho, třeba i týden spát, nepřemýšlet, jen žít.

Tohle, co popisuješ, se mi totiž zdá, že jsi vyčerpala energii k něčemu navíc...a je to pro tělo, jakobys jela už na zbytkový benzín. Už by mohl hrozit únavový synndrom a z toho dostat se je obtížné.
Zkusila bych začít tímhle...buď se zklidnit o samotě a relaxovat, nebo naopak sportovat, hýbat se jen pro radost a pro sebe, každý to má jinak.
Když prostě ta enerie na pohon těla a mysli není, tak není a z rezerv se nedá jet dlouho.


Tělo se totiž prvotně snaží udržet si energii pro fyzickou existenci, to je pro něj prvotní. Až pak jde vše oststní...a je to dobře, bez těla bychom tu enmohli být .