Val - já si vždycky myslela, že na své děti nejsem náročná, že není nutný být první, druhý, třetí....... důležitý je, aby byly spokojený. Ovšem dcera mě vyvedla z omylu - prý jsem velmi náročná, na ni i na kluky. Že prý z neúspěchu v čemkoli nedělám aféry a závěry, že je podpořím, ale je v tom cítit takový - no jo, nepovedlo se, ale máš na víc a příště to 100% bude lepší a zklamal jsi. A že prý za úspěchy málo chválím a dávám tím najevo - no jo, však to je jasný, já to věděla, že na to máš. Takže tímhle svým dětem vlastně říkám - vím, že jste dobří a tak se snažte být nejlepší. No jo - je mi záhadou, že to tak cítí, ale je to tak, takže aspoň víc chválím. Jenže je mi divně, když je mám chválit za něco, čeho dosáhlo některé z dětí snadno jen proto, že na to má talent a jinak ho to vlastně nic nestálo.