Nešla jsem nikam - myslím cukrárna, oběd apodobně.

Synův první den ve škole probíhal tak, že ráno jsme tam šli do školy samozřejmě oba s manželem, po té první hodině šli domů.

Já jsem letěla hned do práce a shánět všechny ty krámy, které nám až ten první den řekli, že máme přinést. Před prázdninami jsme se na schůzce nedozvěděli vůbec nic. Učebnice dostli až ten první den.

Manžel měl po 12tihodinové noční směně, takže spát nešel a počkal do oběda, až přišla moje mamka, která syna hlídala dál, aby manžel si mohl chvilku lehnout.

Bylo to pondělí, takže jsem byla do 17 hodin v práci a vrátila se o půl šesté.

Myslím, že spousta rodičů si nemůže vzít ten první den dovolenou.

Pamatuju, jak ten první týden jsme až do noci vystřihávali a popisovali pidipísmenka. Nejhorší bylo obalování učebnic - ty prvňáčkovské učebnice absolutně nepasují do typizovaných obalů, takže jsem koupila roličku a vystřihávala všechno na míru. Uffff, bylo to náročný. Ale nechci tu zavádět pesimistické nálady, spousta rodičů to určitě prožívá. Pro mě to byl dost stres.

Naštěstí mě to podruhé čeká až za rok - mladší synek má odklad.