Mortadelo, jsem taková "adoptivní matka" dvou holek, kterým zemřela maminka. Obě zemřely na závažnou nemoc. Holkám chybějí i teď, když jsou dospělé. Holky ke mně od dětství chodily, měly otce, babičky, sourozence... (jedná se o dva nesouvisející případy), ale matku jim nic nenahradí. S nikým nebudou mít to pouto. S NIKÝM, JEN S TEBOU. I "špatná" matka (vyjma týrání, zneužívání...) je lepší než nějaká tetička. Zavolej si o pomoc a neblázni. Chceš, aby tě dcera viděla umírat na kapačkách, na dialýze, ve stavu, že z tebe letí všechno horem i dolem, vymazává se ti mozek...
Jednu dobu mě taky držela nad vodou jen dcera. Věděla jsem, že tak milovat, jako já, ji už nikdo jiný nebude. A proto jsem zatla zuby a trpěla fyzicky i psychicky. A jsem ráda, že jsem to přečkala. I přes trápení zas žiju ráda.