Já ti můžu napsat jako dítě rodiče, který v mých 10 letech spáchal sebevraždu. Vnímám to jako zbabělost, únik před problémy, které se zdají být ohromné a po x - měsících/letech jsou malicherné. Mám i dopisy, které můj rodič psal - také je tam cosi o generálním pos*ání. Mám na sobě také stigma - sebevražda je vnímána negativně a často jako "dědičná" záležitost - dnes tomu rozumím tak, že dědičný základ mají spíše ty nemoci, které k ní vedou, ale v dospívání mi to dost leželo v hlavě.