Ahoj Jani, jsi hrozně hodná, že mi píšeš, jak se máte. Vidím, že máme stejné názory na děti, na výchovu. To je hrozně fajn. Musíš toho stejně mít dost s 3 dětma. Já včera měla takový dobrý předsevzetí, že si budu do noci pracovat. A víš jak to dopadlo? Odpoledne jsem byla tak vyřízená, že jsem ležela a večer jsem byla ráda, že jsem ve 21h pověsila prádlo (už jsem sotva chodila). Tím to haslo.
Nějak jsem tento týden nezvládla. Taky jsme se včera pohádali s manželem, jsem z toho celá nemocná. Už je to v pořádku, ale mrzí mě to, asi je toho na nás opravdu moc. V sobotu nás čeká oslava mých narozenin, v neděli zas přijede návštěva (sestřenice s malou Lucinkou). Děti se hrozně těší na Lucinku, má 2,5. Ještě u nás nikdy nebyla. Tak budu mít co dělat. Budu muset jít dřív z práce, abych si nakoupila. Děti včera byly moc hodné a ani jsem si jich neužila. Užijem si to dneska. Chceme to oslavit sami v kruhu rodinném.
Jenom vzpomínám na doby, kdy jsem byla s dětma doma. Je fakt, že jsem s nima někdy byla nabytá, ale zase jsme byli v klidu, nehonili jsme se.
Jani, buď ráda, že seš s dětma doma, jim dáváš to nejlepší a sama seš v pohodě. Já se na to dala a věděla, že to bude těžké, zatím mi připadalo, že všechno zvládám. Ale teď se cítím ze všeho tak unavená a vyčerpaná, všechno na mě dopadá.
Promiň, že píšu tak pesimisticky, příště to snad bude lepší. Napíšu ti, jak dopadl víkend. Přeji ti, aby ses měla moc moc krásně a děti ať ti dělají radost. Ahoj.