No, takový ten "vetsinonazor" ze psychologie je snůška nesmyslu a psychiatr je cvok sám o sobě tak si hledá sobě rovné.... To tu asi bude Jeste dlouho. ALE - kdyz potřebuješ pomoci, je lepší to zkusit (i eventuelne nekolikrat nez clovek natrefi) než se zahrabat doma a přivodit si takove stavy, fobie a omezené fungování, ze to bude mit destruktivni dopad na tvou rodinu (děti).
Pokud ti to vnitrne vadi, přijmout pomoc tohoto druhu, snaz se to brát jako "krizovou intervenci", která je teď proste aktualni, pomoc bude trvat jen nejaký čas a pak zas budes fungovat sama za sebe bez pomoci. Nemysli ze hned budes mit diagnózu a doktora za zadama už napořád.

Můj táta měl výše uvedeny názor, a jak se říká "odříkáneho největší krajíc", jeho otec (děda) musel vyhledat pomoc (po úmrtí babičky, jeho zeny), a táta sám taky (po ztrátě zaměstnáni - zda se to jako prkotina ale přišlo to s krizi středního veku, hypotékou a tak nějak měl pocit ze tu už na světe nechce byt..... No a osm let pote stále s nami, dávno bez léku, fyzicky fit a už se i radoval vloni a letos z dovoleny).